Baba Anujka – největší sériový vrah v Jugoslávii

největší seriovy vrah jugoslavie

Baba Anujka

Baba Anujka byla největším sériovým zabijákem v Jugoslávii. Otrávila nejméně 50 lidí ….




Ana Draksin, známější pod přezdívkami Baba Anujka nebo Banatska vještica (Banatská čarodějnice), žila na přelomu 19. a 20. století v dnešním Srbsku. Přestože patří k nejznámějším sériovým vrahům,  mnozí o ni nikdy neslyšeli, včetně obyvatel bývalé Jugoslávie.

Podle všeho byla Baba Anujka prvním a největším sériovým zabijákem v bývalé Jugoslávii a pravděpodobně se i řadí mezi největší sériové vrahy na světě. K jejímu jménu se připisuje nejméně 50 obětí, podle některých odhadů až 150, ne-li více.

Ve svých 90 letech byla konečně usvědčena. Tehdy ji odsoudili na 15 let vězení, ale podle jedné verze byla propuštěna už po 8 letech z důvodu jejího pokročilého věku a zemřela o dva roky později, ve 100 letech. Podle jiné, ještě neuvěřitelnější verze, jak píše srbská Alo, byla ale propuštěna z vězení německými okupanty v roce 1941, poté měla zemřít ve svém domě, ovšem ve věku 104 let.


 

Baba Anujka žila na velkém statku v obci Vladimirovac mezi městy Vrsac a Pancevo. Podle některých zdrojů se narodila v Rumunsku, v rodině bohatého chovatele skotu, v letech 1837 nebo 1838.

Překonala syfilis, jejích deset dětí zemřelo, ovdověla a začala prodávat „zázračnou vodu“ s arsenem.

Hlavním zdrojem informací o jejím životě a díle je kniha profesora chemie Šimona Đarmatija, Baba Anujka – vračara iz Vladimirovca, která vyšla v roce 2007, čímž tento temný příběh zachránila před zapomněním.



Baba Anujka na svém soudu uvedla, že když jí bylo 20, byla sváděna rakouským důstojníkem, který ji nakazil syfilisem, což ji vedlo k osamělosti. Věnovala se studiu medicíny, konvenční a lidové. Její otec jí udělil svolení ke sňatku s podstatně starším, bohatým rolníkem z Pištova u Vladimirovcu. Za 20 let manželství mu porodila jedenáct dětí. Poté, co její manžel v padesátých letech zemřel, vybudovala si v části svého domu laboratoř a pustila se do řemesla.

Vystudovala internátní školu, kde se údajně zjistilo, že je náměsíčná. V té době to bylo považováno za charakteristiku osoby posedlé, nebo také s nadpřirozenými sílami.

Anujka se opravdu stala čarodějnicí, která prodala svou „vodu“ zákazníkům, tj. „zázračné“ nápoje k vyřešení manželských, majetkových a jiných problémů. Dle všeho, vyřešení takovýchto problémů zákazníka znamenalo likvidaci osoby, která pro něj představovala hrozbu, nebo ho z nějakého důvodu nesnášela.

Hlavními ingrediencemi „zázračné vody“ byly smrtící jedy, jako je arsen, rtuť, jed na krysy nebo rostlina známá jako  ďáblova tráva.





Vždy se zeptala, „jak těžký je problém“, aby určila náležitou dávku

Zákazníci byli většinou muži a oběti jejich manželky. Přišli generálové, přišli ministři, kteří věřili v její moc … Údajně pro ně měla i možnost ubytování, přijížděli-li zdaleka, měla možnost jim nabídnout jídlo, coby zvlášť placenou službu.

„Na první pohled to byla hezká stará žena a na druhém, třetím a pátém byla nebezpečná. Velmi často ani neznala své oběti. Na druhou stranu si myslela, že skutečně pomáhá lidem vyřešit jejich problémy.“ , píše Đarmati ve své knize.

V rozhovoru pro srbský telegraf Jarmati říká, že když k ní zákazník přišel, nejprve se jej zeptala „jak těžký je problém“. Přitom vlastně myslela na tělesnou hmotnost člověka, aby mohla jed v její „vodě“ přesně dávkovat. Na základě toho pak dokázala přesně předpovědět, za kolik dní by člověk otravě podlehl.

„Po osmém dni už nebudete mít problém,“ informovala by zákazníky. Za nápoj si účtovala od dvou do pěti tisíc tehdejších dinárů.

Ne každý z jejích lektvarů však měl zabíjet. Někteří zákazníci chtěli dostat své rodinné příslušníky z vojenské služby, a tak jim Anujka dala mírnější verzi, která je měla učinit, pouze dočasně, nevhodnými kandidáty pro vojenskou službu. Stejně tak si někteří přišli jen pro předpověď své budoucnosti, včetně bohatých a mocných jedinců.




 

Anujka nezabíjela jen na objednávku

Občas to udělala i z čisté zloby. Podle svědectví tehdejších místních obyvatel obvykle seděla ve svém pokoji, v černých šatech, s černým šátkem, jak se u vdovy slušelo a patřilo. Někdy vyšla před dům a pozdravila kolemjdoucí.

Jednoho večera, čerství novomanželé Maria a Tito Vakarescu vraceli ze zábavy. Stará žena seděla na schodech domu. Bylo léto, venku bylo velmi teplo a nabídla jim osvěžující limonádu. Po sedmi dnech oba zemřeli. Bylo jim jen 18 let. Jejich hrob se nachází na samém vstupu na vesnický hřbitov, jako připomínka této tragédie.

 

Její „kariéra“ údajně trvala 40 až 50 let

Postupem času se kolem ní šířily příšerné zvěsti a mluví se o stovkách vražd, kterých se dopustila. Avšak rakousko-uherské úřady je ignorovaly, dokud nebyla poprvé zatčena v roce 1914. Při soudním řízení v městečku Bela Crkva v však byla podle rakouských novin zase propuštěna. Baba Anujka úspěšně unikala spravedlnosti dalších 14 let, než se jí jedna otrava tak docela nevyšla nízkým dávkováním, kdy si otrávený stihl dojít k lékaři, kde nakonec také zemřel. V roce 1928, tak došlo na první pitvu její oběti. Do té doby totiž měli její zákazníci příležitost pitvu svých blízkých zesnulých odmítnout, což také mile rádi, coby spolupachatelé, dělali.


 

Zprávy ze světa

seriova vrazedkynePřestože při výpovědi popírala své zločiny a předstírala, že neslyší některé otázky, byla nakonec Baba Anujka odsouzena k 15 létům odnětí svobody.

Uvádí se, že zemřela se senilní demencí a že není známo, zda nebo co dělala po návratu z vězení. Banatská čarodějnice každopádně zabila desítky lidí – přesný počet asi nikdy vědět nebudeme, neboť některé její zločiny nemohly být prokázány. Jedno je však jisté – případ odsouzení Banatské čarodějnice byl světovou zprávou, o které psaly i noviny z Rakouska (Kronen Zeitung, Tagblatt), Austrálie (The Worker, Advertiser) a USA (The Baltimore Sun, New York Herald Tribune).




 

Copyright © 2020–2023 anipiip.com | Designed by Webycrea & Comkli.com